Výpočetní uzly jsou zodpovědné hlavně za výkon počítače - centrální procesor a grafická karta, to jsou oni, kdo je přetaktován. Zvyšováním frekvenčního potenciálu uživatel zvyšuje počet operací, které může výpočetní jednotka provádět za jednu sekundu. Kromě zpracování dat je ale třeba je uložit někde jinde a přepravovat dostatečně vysokou rychlostí, aby odpovídala rychlosti jejich zpracování. Aby se CPU a GPU zbytečně nečinily, přetaktují také RAM, tj. zvýšit jeho propustnost.
Instrukce
Krok 1
To se děje dvěma způsoby:
Prvním způsobem je snížit časování, tj. zpoždění paměti při přepnutí z jednoho provozního režimu do druhého. Například za účelem vymazání paměťové buňky a následného přepsání jakýchkoli dat do ní bude výpadek několik hodinových cyklů, ale je třeba si uvědomit, že s klesajícím časováním se také snižuje frekvenční potenciál paměti.
Krok 2
Dalším způsobem je zvýšení frekvence, vše podléhá stejnému zákonu jako v prvním případě. Na jedné straně se zvyšuje frekvence výměny dat, na druhé straně je nutné zvýšit zpoždění, aby byla zachována stabilita systému. Aby byla zajištěna stabilita, je možné zvýšit napájecí napětí paměťových modulů, ale je třeba postupovat s velkou opatrností, protože nesprávné hodnoty nebo špatné chlazení mohou vést k přehřátí a poruše zařízení.
Krok 3
Neexistuje jednoznačná odpověď, která metoda je lepší. Je nutné experimentálně zvolit optimální kombinaci obou parametrů, aby nižší časování odpovídalo nejvyšší frekvenci. Zvláštní pozornost by měla být věnována také chlazení, protože během přetaktování zařízení pracují na hranici svých schopností a vyzařují mnohem více tepla než s parametry deklarovanými výrobcem.
