V aplikaci Microsoft Office Excel jsou vzorce hlavním nástrojem pro zpracování a analýzu dat tabulky. Pro zefektivnění procesů má aplikace velké množství jednoduchých a složitých funkcí, které může uživatel volat ve vzorcích a aplikovat na hodnoty zadané v buňkách.
Instrukce
Krok 1
Vzorec v aplikaci Excel může obsahovat číselné a textové hodnoty, znaky logických a matematických operací, odkazy na jiné buňky a volání funkcí. Výsledkem výpočtu mohou být jak číselné hodnoty, tak logické hodnoty - True / False.
Krok 2
Při výpočtu vzorce používá program stejný postup jako v matematice. Každý vzorec začíná znaménkem rovná se a končí klávesou Enter. Použitý vzorec se zobrazí na řádku vzorců, zatímco v buňkách je viditelný pouze výsledek výpočtu.
Krok 3
Vzorec můžete napsat sami nebo zvolit jednu z předdefinovaných funkcí. Umístěte kurzor myši do buňky, kde chcete získat výsledek, a přejděte do řádku vzorců. Chcete-li vzorec nastavit sami, stiskněte klávesu [=] na klávesnici a pomocí matematických a jiných symbolů zadejte požadovaný vzorec s uvedením názvů buněk ve formátu A1, B2 atd.
Krok 4
Takže pro výpočet součtu dat v rozsahu buněk B1, B2, B3 a B4 bude vzorec vypadat takto: = B1 + B2 + B3 + B4. Při zadávání adres buněk lze použít malá písmena. Po zadání vzorců je program automaticky převede na velká písmena.
Krok 5
Chcete-li používat integrované funkce, zadejte do řádku vzorců znaménko rovná se, podívejte se do pole vpravo na řádku vzorců. Pomocí rozevíracího seznamu vyberte funkci, která vyhovuje vašemu případu.
Krok 6
Pokud požadovaná funkce není v seznamu, vyberte v kontextové nabídce poslední položku „Další funkce“, otevře se nové dialogové okno. Pomocí skupin Vyberte funkci a Kategorie najděte tu, která vám vyhovuje. Když se rozhodnete, potvrďte akce tlačítkem OK nebo klávesou Enter.
Krok 7
Zobrazí se nové okno Argumenty funkcí. Do prázdného pole zadejte názvy buněk, na které chcete použít vzorec, nebo je vyberte v listu myší. Po dokončení výběru stiskněte v dialogovém okně klávesu Enter nebo OK.
Krok 8
Alternativou k druhé možnosti je stisknout tlačítko fx v řádku vzorců. Volá „Průvodce funkcí“, v jehož okně musíte vybrat vzorec, který vyhovuje vašemu případu, zadat nebo pomocí myši určit rozsah buněk s daty a stisknout klávesu Enter nebo tlačítko OK.
