Procesor (centrální procesorová jednotka nebo CPU) je hlavní součástí hardwaru počítače. Lze jej nazvat mozkem počítače, protože provádí všechny strojové instrukce.
Instrukce
Krok 1
Externě je procesorem mikroobvod nebo elektronická jednotka. Mikroprocesor je procesor, který je malým mikroobvodem. Mnoho uživatelů srovnává procesor a mikroprocesor navzájem, ale ve skutečnosti tomu tak není.
Krok 2
Mikroprocesor je nainstalován ve speciální přihrádce na základní desce osobního počítače. Výkon závisí na jeho síle. Pro procesor je nainstalován chladicí systém, který mu umožňuje zabránit přehřátí.
Krok 3
Speciální buňky (registry), které jsou v procesoru, se používají k uložení dat a pokynů, které tyto údaje používají. Podstata práce procesoru je následující. Požadovaná data a určitá sada příkazů jsou načteny z paměti v požadovaném pořadí, poté jsou provedeny. Sekvence příkazů je program.
Krok 4
Mezi hlavní vlastnosti procesorů patří rychlost a bitová kapacita. Rychlost je určena frekvencí procesoru, měřenou v megahertzích a ukazuje, kolik cyklů za sekundu je procesor schopen provést. 1 MHz se rovná 1 000 000 hodinových cyklů.
Krok 5
Uvnitř procesoru jsou miliony tranzistorů a dalších elektronických součástek. Hlavní věcí v osobním počítači je centrální procesor, který provádí programový kód. Každé hardwarové zařízení má ale svůj vlastní servisní procesor. Například procesor systémové sběrnice nebo procesor grafické karty.
Krok 6
Podle počtu jader jsou procesory rozděleny na jednojádrové a vícejádrové. Vícejádrové procesory jsou ty, které mají dvě nebo více jader v jednom balíčku nebo na jedné výpočetní matrici. Více jader může urychlit provádění aplikací, které podporují multithreading.
