Počítačové simulátory tanků poskytují hráčům příležitost cítit se v impozantním bojovém vozidle a ocitnout se uprostřed bitvy tanků. Existuje mnoho typů takových her, které se liší zápletkou, ovládáním a hratelností.
První hra, kde bylo nutné řídit tank a ničit nepřátelská vozidla, se jmenovala Battle City a byla vydána na herních konzolách již v roce 1985. Samozřejmě to nelze nazvat simulátorem, ale ve skutečnosti to byla Battle City, která se stala jednou z prvních her zcela věnovaných tankům. V současné době lze simulátory tanků rozdělit do několika hlavních skupin.
Realismus nebo pohodlí?
Jedním z typů klasifikace je žánr. Stejně jako v případě letových simulátorů se hry dělí na realistické a arkádové. Realistické simulátory jsou pokusem reprodukovat všechny jemnosti ovládání bojového vozidla s maximální přesností. Existuje mnoho nastavení ovládání a je podobné skutečné fyzice pohybu tanku a omezení výhledu. To vše znesnadňuje zvládnutí realistických simulátorů, a proto je zajímavé pouze pro skutečné fanoušky vojenské techniky.
Pokud jde o simulátory arkádových tanků, zde jsou ovládací prvky výrazně zjednodušeny ve srovnání se současností a mnoho skutečných indikátorů bylo změněno ve prospěch dynamiky hry. Přirozeně je to tento žánr, který přitahuje většinu fanoušků, protože „vstupní prahová hodnota“je zde poměrně nízká.
Úspěch her pro více hráčů
Kromě toho lze všechny simulátory tanků rozdělit na jednotlivé a síťové. Pokud v prvním případě hráč bojuje s protivníky ovládanými umělou inteligencí, pak ve druhém musí bojovat s ostatními hráči. Druhá možnost samozřejmě otevírá mnohem více taktických možností, protože akce živých lidí je mnohem obtížnější předvídat. Kromě toho existuje v online hrách konkurenční prvek, který zvyšuje zájem hráčů. Například jeden z nejpopulárnějších arkádových simulátorů pro více hráčů World of Tanks, vytvořený běloruskou společností Wargaming, shromažďuje až milion online hráčů pouze na serverech v ruštině.
Na křižovatce žánrů jsou takzvaní taktičtí střelci - počítačové hry, ve kterých hráči ovládají vojáky, v některých případech jsou schopni používat různá zařízení, zejména tanky. Takové hry však nelze klasifikovat jako simulátory, protože zaprvé je ovládání tanků v nich docela primitivní a zadruhé, tanky se zde používají k ničení nepřátelské pracovní síly a ne k boji s jinými bojovými vozidly, jako u simulátorů tanků.
