Volba grafické karty pro osobní počítač závisí na určení úkolů, které by měl provádět.
Mezi nejdůležitější indikátory grafického adaptéru patří frekvence grafického procesoru, bitová šířka datové sběrnice od grafického řadiče k procesoru, velikost paměti a její frekvence a přítomnost video výstupů. Je také důležité, jakou verzi shaderů podporuje grafická karta v hardwaru. Čím vyšší jsou všechny tyto parametry, tím lepší bude adaptér, ale náklady mohou dosáhnout šílených čísel.
Ke standardním úkolům, práci v kancelářských aplikacích, internetu a sledování filmů stačí vzít grafickou kartu se slabým výkonem, která stojí až 50 USD. Typicky je takový adaptér vybaven 1 GB GDDR2 RAM a procesorem až do 600 MHz. Takové rozpočtové karty představují značky GeForce i Radeon. Je ale třeba říci, že nyní lze na těchto kartách přerušovaně zobrazovat nové filmy extrahované, například z disků Blue-Ray.
Pro hry, úpravy videa budete potřebovat výkonnější grafickou kartu, která zvládne vysoké rozlišení. Cenové rozpětí těchto adaptérů je velmi široké, od 100 $. Hlavní věcí v takových grafických kartách je hardwarová podpora shaderů a DirectX, čím dražší je karta, tím vyšší verze shaderů podporuje. Nejlepší volbou pro dnešní hry je grafická karta, která podporuje Shader 5 a DirectX 11. Za 100 $ si můžete koupit kartu s 2 GB RAM GDDR5 a procesorem 800 MHz.
Pro profesionální práci s 3D grafikou a modelování prostředí nestačí grafická karta pro hry. Programy jako 3ds MAX a další balíčky pro 3D zpracování vyžadují, aby adaptéry fungovaly správně pro 3D výpočty z adaptérů. Tyto specializované adaptéry stojí spoustu peněz, počínaje průměrem 3 000 $. Používají se hlavně ve velkých firmách pro 3D modelování.
Dnes trhu s grafickými kartami dominují dva výrobci - Ati a NVidia. ATI propaguje hlavně značku Radeon, zatímco NVidia propaguje Geforce. Mezi nimi není velký cenový rozdíl, jako například v případě procesorů Amd a Intel, u kterého výrobce se rozhodnout, záleží na individuální sympatii.
